|
|
Inovační metody provádění biologické ochrany letišť
Bulíček, Pavel ; Motyková, Veronika (oponent) ; Kujal, Tomáš (vedoucí práce)
Obsahem této diplomové práce je identifikace biologických hrozeb a analýza současných prostředků používaných při biologické ochraně letišť, popis jejich účinnosti a možnostmi jejich uplatnění. Dále se v práci pojednává o způsobech zaznamenávání střetů ptáků s letadly a o nových prostředcích a postupech vhodných pro biologickou ochranu letišť s ohledem na požadovanou úroveň bezpečnosti.
|
|
|
Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše
BÍLKOVÁ, Pavlína
Petrásková P. (2019): Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše [Laboratory test of disassortative pairing in the common vole - literature search. Bc. Thesis in Czech]-49 pp. , Faculty of Sciences, University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic. Cílem práce je pomocí literární rešerše zmapovat současné znalosti o vlivu pachové preference na reprodukční úspěch u savců se zaměřením na hraboše. Jako asortativní párování je označována každá forma nenáhodného párování. Většinou je tím ale myšlena situace, při níž se častěji párují jedinci, kteří mají podobné fenotypy. Opakem je pak situace, kdy se častěji párují jedinci s odlišnými fenotypy. To je pak někdy označováno jako negativní assortativní nebo disasortativní párování. Tato studie se zabývá především párováním nenáhodným podle tělesných pachů. Ty jsou u živočichů spojené především s geny pro hlavní histokompatibilní komplex (MHC), který hraje klíčovou roli v imunitním systému. Produkty genů MHC, které se nacházejí v různých sekretech těla, spoluvytvářejí specifický pach každého jedince. V rešeršní části byly hledány odpovědi na následující otázky: Jak je vybírán partner k rozmnožování? Je častější asortativní nebo disasortativní párování? Jaké informace zprostředkovává tělesný pach? Jakými kanály je pachová informace vysílána a jakými přijímána? Jak je řešeno testování pachové preference v laboratorních podmínkách? V praktické části je představen plán vlastního experimentu, ve kterém bude hrát hlavní roli T-labyrint ke stanovení pachové preference. V laboratorních podmínkách budou mít hraboši na realizace celého procesu dostatek času.
|
|
|
Sémantická funkce savčích ocasů v rámci designu análního pólu.
Baxa, Marek ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Ocas u savců je důležitým orgánem, který na rozdíl od většiny obratlovců nemá pohybovou, poháněcí funkci. Využití ocasu u savců je mnohem pestřejší a ocas tak může mít mnoho různých funkcí. Práce obsahuje přehled těchto funkcí a dále se věnuje analyzování nasbíraného souboru dat o 553 druzích savců napříč všemi čeleděmi. Data obsahují informace o délce ocasu, délce těla, hmotnosti, prostředí a vnějších znacích na análním pólu těchto druhů. Závěry z výsledků jsou následující: délka ocasu je závislá na délce těla a také na prostředí, které daný druh obývá. Vnější znaky ocasu jsou závislé také na délce těla, ocasu i na prostředí. Výrazný konec ocasu a výrazná báze mají pravděpodobně komunikační funkci. Ocas samotný má spíše komunikační než kryptický význam.
|
|
|
Individuální variabilita v hlasech šelem
Švůgrová, Barbora ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Schopnost individuálního rozpoznávání jedinců je mezi šelmami velmi důležitá, podobně jako u ostatních skupin živočichů. V této práci jsem se zaměřila na individuální variabilitu v hlasech šelem. Zaměřila jsem se hlavně na práce, které popisují individuální variabilitu v hlasech pomocí diskriminační analýzy. Rozšířila jsem review od Insley et al. (2003), kteří navrhli, že schopnost individuálního rozpoznávání je rozvinutější u lachtanovitých než u tuleňovitých. Mé kvantitativní porovnání individuální variability v hlasech lachtanů a tuleňů ukazuje, že to může být tím, že lachtani mají individuálně různorodější hlasy. Dále jsem porovnala individualitu v hlasech i u ostatních šelem. Výsledky porovnání ukazují, že druhy žijící ve skupinách nemají individuálně variabilnější hlasy než solitérně-párově žijící druhy. Lépe lze dle hlasu odlišit jednotlivé dospělce než mláďata. Ačkoliv pro skupinu šelem jako celek najdeme hodně prací na téma individuální variability v hlasech, většina výzkumu byla učiněna na lachtanech a tuleních. Pro další výzkum a lepší srovnání je potřeba pokrýt i další skupiny šelem. Klíčová slova: individualita, identita, vokalizace, hlasová komunikace, savci, šelmy
|
|
|
Sémantická funkce savčích ocasů v rámci designu análního pólu.
Baxa, Marek ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Ocas u savců je důležitým orgánem, který na rozdíl od většiny obratlovců nemá pohybovou, poháněcí funkci. Využití ocasu u savců je mnohem pestřejší a ocas tak může mít mnoho různých funkcí. Práce obsahuje přehled těchto funkcí a dále se věnuje analyzování nasbíraného souboru dat o 553 druzích savců napříč všemi čeleděmi. Data obsahují informace o délce ocasu, délce těla, hmotnosti, prostředí a vnějších znacích na análním pólu těchto druhů. Závěry z výsledků jsou následující: délka ocasu je závislá na délce těla a také na prostředí, které daný druh obývá. Vnější znaky ocasu jsou závislé také na délce těla, ocasu i na prostředí. Výrazný konec ocasu a výrazná báze mají pravděpodobně komunikační funkci. Ocas samotný má spíše komunikační než kryptický význam.
|
|
|
Inovační metody provádění biologické ochrany letišť
Bulíček, Pavel ; Motyková, Veronika (oponent) ; Kujal, Tomáš (vedoucí práce)
Obsahem této diplomové práce je identifikace biologických hrozeb a analýza současných prostředků používaných při biologické ochraně letišť, popis jejich účinnosti a možnostmi jejich uplatnění. Dále se v práci pojednává o způsobech zaznamenávání střetů ptáků s letadly a o nových prostředcích a postupech vhodných pro biologickou ochranu letišť s ohledem na požadovanou úroveň bezpečnosti.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.